APB Plzeň (www.apb-plzen.cz)


... síla tvoří prostor

provedení webu pro pomalé připojení


Kde jsem:   HOME  »  Píší o nás

Tiskove zprávy

Obří demolice České typografie v centru Prahy,

APB Plzeň

se v současné době podílí na velkém  projektu, které významně ovlivní nejen vzhled, ale také život  metropole  Prahy.

V centru  Prahy finišuje nebývale rozsáhlá demolice objektu České typografie (Rudého Práva) v ulici Na Florenci. Demolice  svým rozsahem upoutává pozornost nejen obyvatel a návštěvníků centra hlavního města, ale  i odborné veřejnosti a tisku:  http://www.novinky.cz/domaci/257811-obri-demolice-v-centru-prahy-z-ceske-typografie-stoji-uz-jen-jeden-dum.html?ref=ostatni-clanky

Po dokončení obou demolic se můžete na našich stránkách těšit na video reportáž z jejich průběhu.
zveřejneno: 2. 2. 2012

Demolice zchátralé budovy škodovácké jídelny

V Plzni s novým rokem začala modernizace science centra Techmánie, které se díky dotacím z EU promění v jedno z nejvýznamnějších center neformálního vzdělávání v České republice.  Součástí projektu je rekonstrukce zchátralé  budovy bývalé škodovácké jídelny .  APB Plzeň tuto stavbu prohlášenou za kulturní památku odborně  rozebírá tak, aby mohly  být  zachovalejší části restaurovány. Uvnitř nově postavené kopie historického objektu  vznikne supermoderní 3D planetárium:   http://plzen.idnes.cz/stara-jidelna-z-vapna-a-tvarohu-se-meni-na-planetarium-podivejte-se-1dp-/plzen-zpravy.aspx?c=A120130_125550_plzen-zpravy_alt

 Po dokončení obou demolic se můžete na našich stránkách těšit na video reportáž z jejich průběhu.

 

zveřejneno: 2. 2. 2012

Demolice panelových domů ve Frenštátě pod Radhoštěm

Mizí další ze symbolů uhlí pod Beskydami. Hotelové domy pro horníky 

Z Frenštátu pod Radhoštěm po více jak dvaceti letech mizí nikdy nedokončená stavba ubytoven pro horníky. Společnost RPG ji začala bourat. Obří monstrum spoustu let chátralo a řadě lidí bylo trnem v oku.

Ten, kdo to tady postavil, by měl pykat. Je ostuda, postavit něco takového v tak krásném prostředí," zlobí se Josef Polonyi, který bydlí kousek od nedostavěných a nikdy obydlených hotelových domů na okraji Frenštátu pod Radhoštěm.

OKD je před víc jak dvaceti lety stavěla pro horníky, kteří měli pracovat na dolu Frenštát. Avšak těžba byla po roce 1989 zastavena a na rozestavěné domy došly peníze. "Navíc objekt ztratil smysl, protože se stavěl kvůli dolu," říká bývalý jednatel Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu Karel Míček.

Uvidíme na hory ze všech stran, radují se lidé
Léta se pak Frenštát snažil, aby majitel s domy něco udělal. Nyní se přání splnilo. Těžká technika začala paneláky rozebírat na začátku srpna. "Po letech konečně uvidíme na všechny vrcholky hor kolem nás. Trochu hluku a prachu přežijeme, jen když se to ztratí," vítá změnu Polonyi.

Pokud půjdou práce podle plánu, měly by být domy kompletně srovnány se zemí v půlce listopadu. Začátkem příštího roku začne současný majitel pozemku jednat o dalším využití areálu s městem. "Jako nejpravděpodobnější se jeví využití pro volnočasové a rekreačně-sportovní aktivity," říká Petr Handl, mluvčí společnosti RPG, které teď domy patří.

Město by takovou variantu uvítalo. "Areál by přinesl řadu možností nejen místním, ale určitě i turistům," dodává starostka města Zdeňka Leščišinová. Na pozemek se váže celá řada limitů, nic megalomanského by se tedy stavět nemělo. "Podle nich by tady nemělo být nic s pevnými základy," dodává Míček.

Obyvatelé Frenštátu však mají ještě jedno přání. "Až zmizí i těžní věže, budeme spokojení," poukazuje další z obyvatel Frenštátu. Nedávno jim skutečně svitla naděje. Zjistilo se, že desítkám staveb v areálu dolu vypršela potřebná kolaudační povolení.

 Věcí se nyní zabývá stavební úřad. Společnost OKD ale žádá o ponechání staveb na dalších dvacet let. "Jestli úřad rozhodne o jejich odstranění nebo o prodloužení kolaudace je věcí úředních postupů. Samozřejmě je to jedna z cest, jak je odtud dostat, ale musíme dodržovat zákony," říká místostarosta Frenštátu Pavel Mička.

zveřejneno: 3. 1. 2012

Administrativní budova APB Plzeň

Administrativní budova (část F) s jídelnou společnosti APB Plzeň - Losiná u Plzně

Přihlašovatel:
AREA group s.r.o.

Projektant:
AREA group s.r.o.
Zhotovitel:
AREA group s.r.o.
Investor:
Petr Březina - APB Plzeň

 

Titul Stavba roku Plzeňského kraje 2009 získává za zdařilou a elegantní dostavbu stávající administrativní budovy, včetně kvalitního interiéru a vnějších zahradních úprav.

Hodnocení odborné poroty:
Navržený objekt je zdařilou a elegantní dostavbou stávající administrativní budovy. Nominace na titul Stavba roku je navržena za precizní vyřešení a skloubení zaměstnaneckých prostor s prostory reprezentačními a administrativními. Za velmi kvalitní řešení detailů, jak v interierech, tak na konstrukci pláště budovy. Nadstandardně jsou vyřešeny prvky zahradní architektury v parteru i na střechách objektu.

Anotace:
Navržená stavba je dostavbou stávající administrativní budovy společnosti APB Plzeň v Losiné u Plzně, zahrnující nové administrativní křídlo s jídelnou a centrálními šatnami. Součástí projektu jsou úpravy parteru a sadové úpravy okolí budovy četně vodních prvků.

 

zveřejneno: 13. 9. 2010

Realizace projektu Pchery – mnoho prvenství

Počátkem února 2008 skončila hrubá (mechanická) montáž pilotního projektu větrné elektrárny Pchery a následně začalo „oživování“, po kterém následuje 250 hodinový zkušební provoz. Projekt je realizován ve spolupráci s finským výrobcem firmou WinWinD. Projekt VTE Pchery má několik prvenství. Jde o první projekt VTE s technologií WinWinD v rámci střední Evropy, je to první elektrárna s rotorem o průměru 100 m a s výkonem 3MW jde o největší doposud instalovaný jednotkový výkon ve střední Evropě. Jde rovněž o první projekt VTE instalovaný ve středních Čechách a to pouhých ca 20 km od letiště Praha – Ruzyně, věže jsou v dohledu již při výjezdu z Prahy po rychlostní komunikaci ve směru na Chomutov. V následujícím článku bych chtěl rekapitulovat průběh výstavby a informovat o zajímavostech a úskalích při řešení projektu Pchery a vůbec projektů větrných elektráren.

Počátkem února 2008 skončila hrubá (mechanická) montáž pilotního projektu větrné elektrárny Pchery a následně začalo „oživování“, po kterém následuje 250 hodinový zkušební provoz. Projekt je realizován ve spolupráci s finským výrobcem firmou WinWinD. Projekt VTE Pchery má několik prvenství. Jde o první projekt VTE s technologií WinWinD v rámci střední Evropy, je to první elektrárna s rotorem o průměru 100 m a s výkonem 3MW jde o největší doposud instalovaný jednotkový výkon ve střední Evropě. Jde rovněž o první projekt VTE instalovaný ve středních Čechách a to pouhých ca 20 km od letiště Praha – Ruzyně, věže jsou v dohledu již při výjezdu z Prahy po rychlostní komunikaci ve směru na Chomutov. V následujícím článku bych chtěl rekapitulovat průběh výstavby a informovat o zajímavostech a úskalích při řešení projektu Pchery a vůbec projektů větrných elektráren.

Doprava byla zajištěna kombinovanou námořní, říční a silniční dopravou. Kompletní gondoly se strojovnami a také náboje pro uchycení křídel rotorů putovaly od finského výrobce nejdříve námořní dopravou do Hamburku a následně po Labi do Mělníka, kde byly složeny v nákladním přístavu pro následnou silniční přepravu. O dva týdny později se ale začaly vršit problémy s dopravou dalších komponent a zajištěním jeřábu z důvodu odřeknutí nasmlouvaných termínů jeřábových prací a termínů přepravy. Bylo tedy nutné urychleně řešit změnu dodavatele těchto prací což se nakonec úspěšně podařilo a na zbývající dopravu a montáž byla nasmlouvána firma APB Plzeň, která má s tímto druhem přepravy, ale i montáží bohaté zkušenosti, je současně jako jedna z mála firem majitelem těžkých mobilních jeřábů nutných pro instalaci VTE.
Co se týká dopravy ostatních komponent, tak zajímavostí je bezproblémová doprava 50metrových listů rotorů od výrobce Euros z polské Ustroně, i když při dopravě padla za oběť nějaká ta dopravní značka. Naopak doprava daleko kratších za to však objemnějších tubusů věže z Chrudimi znamenala další komplikace a zdržení stavby. Nejdříve se muselo čekat ca dva dny na přidělení policejního doprovodu a následně musel konvoj celý den čekat u Kolína, protože již nestihl noční průjezd Prahou.
Dá se říct, že jedním z největších problémů při dopravě takto objemných dílů jsou v dnešní době hojně stavěné kruhové objezdy, které dokážou řádně zkomplikovat a zdržet celý transport. Velkým problémem je rovněž průjezdnost transportů pod různými mosty, kdy při transportu gondol z Mělníku do Pcher byla mezera mezi gondolou a mostem pouhý 1,5 cm.
Stavební práce jednotlivých elektráren, situovaného 500 a 1 000 m severovýchodně od okraje obce Pchery začaly v polovině srpna 2007 hloubením základů, usazením a zabetonováním základových dílů. Současně byly zpevněny příjezdové cesty, montážní plochy a instalována přípojka k síti. Tato část etapy skončila 2. října 2007. Nakládka gondol byla plánována na listopad, ale došlo k malému zpoždění a nakládka proběhla až začátkem prosince. Gondoly byly tak v Mělníku až v polovině prosince a bylo rozhodnuto o přesunutí zahájení montáže až na leden 2008. Vhodnost lokality potvrdila povětrnostní situace, kdy musela být montáž pro silný vítr několikrát někdy i na 1-2 dny odsunuta.
Při montáži byla nutnost montovat gondolu se strojovnou bezprostředně po dokončení montáže posledního dílu věže. Přestávky způsobené počasím, tak způsobily, že gondola první elektrárny byla zvedána a uchycena až za tmy při umělém osvětlení. U druhé věže došlo k nečekané komplikaci při montáži první sekce věže, kdy bylo nutné opravit vyšší toleranci v rovině spojení se základovým dílem, tak aby byla zaručena požadovaná hodnota svislosti věže.
V průběhu února a první polovině března proběhla montáž a propojování elektrických obvodů a hydrauliky uvnitř elektráren. Elektrárny byly připojeny do sítě pracovníky ČEZ 19. 3., poté probíhalo jejich oživování, po kterém následuje 250hodinový zkušební provoz. Dodávka elektřiny do sítě by začala v dubnu tohoto roku. Celková průměrná roční výroba větrných elektráren Pchery by mohla dosáhnout až 13 GWh/rok, což znamená přibližně 25 % využití instalované kapacity.
Projekt má i vlastní webovou prezentaci na adrese www.vtepchery.cz , kde je možné nalézt aktuální informace o projektu.

Rostislav Lesniak,
ČKD Blansko Wind

 

 

zveřejneno: 31. 10. 2008

B&BC Zbůch z Plzeňska je nejlepším českým výrobcem stavebnin 2008

Zbůch (Plzeňsko) 16. října (ČTK) - Zejména díky investicím a trvalému růstu produkce i výrobkové nabídce se stal B&BC Zbůch nejlepším českým výrobcem stavebnin 2008. Soutěž vyhlásily Svaz podnikatelů ve stavebnictví, ministerstvo průmyslu a Ústav racionalizace ve stavebnictví, nic podobného v Česku zatím nebylo, řekl ČTK Pavel Záhořík z firmy patřící do první pětky výrobců betonových prvků v ČR.

Podnik u Plzně se 180 zaměstnanci si dlouhodobě drží nárůsty tržeb. "Letos se přiblížíme 400 milionům korun, loni to bylo 350 milionů," uvedl marketingový manažer Milan Pazdera. Loni v červnu zprovoznil 14 let fungující podnik novou linku na dlažbu za 100 milionů Kč. Nyní má kapacitu 850.000 m2 ročně, letos dosáhne 600.000 m2.
Hrubý zisk podniku se drží pět let mezi deseti až 25 miliony Kč. Aktuální globální finanční krize podle manažerů letošní hospodaření nepoznamená. "Také díky tomu, že trvale investujeme do technologie 50 až 90 milionů ročně," dodal Záhořík. Sortiment včetně variací dnes tvoří téměř 1000 produktů - dlažeb, obrubníků, kanalizačních trub, skruží, transportního betonu i prvků zahradní architektury.
B&BC Zbůch letos koupila firma APB Plzeň - Petr Březina zabývající se zejména zemními pracemi, stavebnictvím a demolicemi. Nový majitel si ponechal dosavadní management a stejný počet zaměstnanců.
V letošní soutěži Nejlepší výrobce stavebnin 2008 zvítězil podnik mezi 199 přihlášenými ze všech oborů, z nichž 74 patřilo do kategorie betonových, vápenných a cementových výrobků.

zveřejneno: ČTK, 16. 10. 2008

Cukrovar v Hrochově Týnci zmizí do konce roku

Hrochův Týnec (Chrudimsko) - Z bývalého cukrovaru v Hrochově Týnci na Chrudimsku zbyly už jen ruiny. Na staveništi pracuje těžká technika a z mapy regionu by měl závod definitivně zmizet do konce roku. ČTK to dnes řekl Václav Hejret ze společnosti APB-Plzeň.

"Jsme zhruba za polovinou prací, skončíme do konce roku. Demolice provádí asi 20 lidí," řekl vedoucí demoličních prací.

O osudu cukrovaru se téměř s jistotou rozhodlo už předloni na podzim, kdy společnost Eastern Sugar ČR rozhodla vrátit kvótu na výrobu cukru Evropské unii. Firma požadovala za uzavření cukrovaru nejvyšší možnou náhradu. Podmínky Evropské komise ale v takovém případě požadují úplnou demolici. Stejně skončily i cukrovary Němčicích nad Hanou na Prostějovsku a Kojetíně na Přerovsku, které firma vlastnila.

Firma se později sice odvolávala, ale vzhledem k tomu, že trvala i na nejvyšší možné sazbě za vrácení kvóty, neuspěla. Zkrachoval proto i projekt firmy Onivon, která plánovala v Hrochově Týnci vyrábět bioplyn. Ovšem požadovala, aby se část infrastruktury (železniční vlečka, kanalizace, elektrická síť) zachovala. Podnikat na zelené louce firma nechtěla. Pro desítky lidí, kteří v cukrovaru pracovaly, zase znamenala likvidace objektů, propouštění.

"Převážná část lidí bydlela v Hrochově Týnci a ti přišli o práci. Někteří šli do důchodu, někteří dojíždí do Foxconnu v Pardubicích, někdo do cukrovaru v Meziříčí. Část lidí si našla práci u menších podnikatelů," řekl starosta Týnce Miroslav Besperát.

Autor: ČTK

zveřejneno: ČTK, 21. 7. 2008

Plazový jeřáb usazuje s přesností na milimetry

Na stavbě pracuje plazový jeřáb od společnosti APB Plzeň. Jeho podvozek má mohutné pásy. Kabina jeřábníka je těsně nad nimi. Počet a umístění protizávaží určuje maximální hmotnost zvedaného břemene v závislosti na náklonu ramene jeřábu. Použitý typ má nepředstavitelnou ideální nosnost 800 tun (při ideálním sklonu ramene do ideální výšky). Pro zdvih 38 tun nemá ani všechna přídavné závaží.

Hák jeřábu visí na čtyřech lanech, jeho celková hmotnost i se závažím je 3,3 tuny.

Až uvnitř kabiny zjistíte, že stroj řídí počítače (fotografie vlevo) a jeřábník má také k dispozici kamerový systém, který umožňuje sledovat mj. důležitá zařízení stroje. Špičková technika ukazuje jeřábníkovi všechny důležité údaje a umožňuje tak práci s přesností na milimetry. 

Z hlediska ergonomie by mělo být snem každého hráče počítačových her pracoviště jeřábníka. Několik joysticků, dva monitory a monitor TV kamer, hydraulika, která naklání kabinu, pohodlné křeslo... Pro dokonalý výhled za nepříznivého počasí stěrač i na střešním okně. K čemu to všechno? K usazování dílů s přesností na milimetry. Za kvalitu se ale platí. Průměrně ohodnocený zaměstanec by jednodenní práci stroje zaplatil ze svého necelého půlročního čistého platu. 

 

zveřejneno: Technet (iDnes), 13. 12. 2007

25Tr v Brně

Do Brna byl ve čtvrtek 22. listopadu v odpoledních hodinách dodán první (pořadím výroby však druhý) vůz 25TrBT ev. č. 3610. Vůz byl dovezen přímo z plzeňského závodu na speciálním trajleru firmy APB Plzeň. Dne 23. listopadu také v odpoledních hodinách byl stejným způsobem dodán druhý (výrobně první) vůz ev. č. 3609. Oba vozy sjely z trajleru bezprostředně po nasazení na troleje vlastní silou. Příchod třetího vozu 25TrBT ev. č. 3611 se očekává začátkem příštího týdne. Vozy budou přiděleny vozovně Komín.
zveřejneno: Brněnská MHD, 23. 11. 2007

PLZEŇ: Tramvaj sviště la po dálnici šedesátkou

PLZEŇ - Kuriózní nadměrný náklad vyjel včera z Plzně do Brna. Na speciálním návěsu zapřaženém za výkonný tahač Mercedes se vezla nízkopodlažní tramvaj s designem Porsche, která je 31 metr dlouhá.

Už ráno ji tříčlenná osádka tahače naložila za pomoci navijáku a kolejí na návěs. Dopoledne pak souprava vyjela z haly Škody Transportation. Musela ovšem zaparkovat. Na cestu do Brna se vydala až ve 20 hodin večer. „Nemůžeme jet ve dne. To bychom zkomplikovali dopravu na dálnici a hlavně na Barrandovském mostě v Praze,“ řekl vedoucí nadměrné dopravy APB Plzeň Daniel Křížek. Souprava si to po autostrádě může frčet rychlostí 80 km/h. „Kvůli bezpečnosti jezdíme ale maximálně 60 km/h. U nadměrných nákladů se říká: Čím pomaleji, tím bezpečněji,“ dodal Křížek. Tramvaj by měla do Brna přijet dnes mezi 3. a 4. hodinou ráno.

TAHAČ: Mercedes Actros V8 Motor: 610 koní Vůz má hydroměnič, který násobí výkon motoru až 6krát. Maximální výkon je tedy až 3660 koní. NÁVĚS: Speciální trailer, který může být dlouhý až 34 metrů. Může se nastavit podle délky nákladu. Má totiž teleskopické tělo. Pak se rozkládají kolejnice na návěsu. Nakonec se rozloží a opět složí nakládací rampa.

TRAMVAJ: Pětičlánková, nízkopodlažní tramvaj designu Porsche. Pojme 269 cestujících. Z toho 68 sedících. Vůz je vybavený 4 dvoukřídlými a 2 jednokřídlými dveřmi. Délka: 31,06 m Výška: 3,7 m Šířka: 2,46 m

zveřejneno: Blesk, 11. 9. 2007

Stroje provádějící zemní práce na stavbě výrobního závodu Hyundai v Nošovicích

První haly jsou v Nošovicích postaveny, a proto se na stavbě kromě velkých zemních strojů pohybují v zastavěných částech už i stroje menší. Venkovní plochy svými stroji obhospodařuje firma APB Plzeň, u které mimo velkých pásových rypadel a velkého množství kloubových demprů a dozerů zaujme především technologie těžení a přesouvání zeminy prostřednictvím vlečených skrejprů o objemu 13 m3.

Nechyběl zde dokonce ani největší dozer značky Caterpillar, D11R.

zveřejneno: bagry.cz, 27. 7. 2007

Liberecké stěhování

Poslední týdny se dějí v Liberci velmi zajímavé věci. Jedna z nejzajímavějších je jistě stěhování 150ti letého stromu, jež musí ustoupit výstavbě nového multifunkčního centra, které má (konečně) nahradit současným podmínkám nevyhovující obchodní dům a přinést do centra města možnost lepších nákupů i většího kulturního a sportovního vyžití. Pro naše média je asi zajímavější, kdo koho kde zase uplatil, takže reportáž z této zajímavé akce zbyla na nezávislém občasníku...

Tak takhle to ještě nedávno vypadalo vedle terminálu Liberecké MHD. Odstavné parkoviště autobusů, uprostřed nějž stojí strom. Málokdo tomuto stromu věnoval pozornost, neboť, ač se jedná o vzácný a téměř 150 let starý Jírovec Maďal (tzv. koňský kaštan), nebyl žádným způsobem označen. A autobusy, které kolem něj na hliněném povrchu za mokra vyrývaly brázdy, rozhodně nenasvědčovaly tomu, že jde o rostlinu nějak zajímavou.

Posléze se odstavné parkoviště oplotilo, objevila se něm těžká technika, která začala vrtat do země. Kdo si nebyl zcela jistý, že konečně začala výstavba dlouho diskutovaného obchodně-kulturního centra, toho přesvědčily plakáty "Těšíte se na Forum?" (Forum se výsledná stavba bude jmenovat), jež se objevily v pasážích posléze taktéž k demolici určeného obchodního domu Ještěď, nyní vlastněného společností Tesco Stores. Stromy obklopující odstavné parkoviště začaly pomalu mizet a nakonec zmizel i zmíněný jírovec...ovšem trochu jinak než většina nezasvěcených čekala.

Ano, přesně tak. Strom se za pomoci těžké techniky vydal na cestu do nového "bydliště" v zhruba 150 metrů vzdáleném parku. Po koňském kaštanu zbyla jen koňská jáma.

Těžkým autojeřábem na předchozím snímku se ovšem nedejte zmást. Ten neslouží ke stěhování stromu, ale je to jeden z několika autojeřábů, používaných ke kompletaci jednoho z největších pásových jeřábů v ČR. Toto je teprve ta "mašinka", která strom stěhuje. V pravém dolním rohu fotografie si také všimněte, že kvůli uvolnění cesty pro jírovec, museli padnout i někteří jeho statní kolegové...

 

zveřejneno: infinity.net, 15. 3. 2007

Kolos na železnici

Modrá nákladní vozidla společnosti APB Plzeň jsou stále častějším jevem na českých stavbách všeho druhu. Kromě sklápěček, zemních strojů, silničních souprav pro nadrozměrné přepravy jsou to rovněž čím dál častěji jeřáby všeho druhu. V nedávné době společnost rozšířila svůj park o dva úctyhodné exempláře – jeřáby DEMAG CC 4800. Jde o největší mobilní jeřáby v ČR. Používány jsou mimo jiné i při výstavbě větrných elektráren.

Jelikož vznikla potřeba nasazení takovéhoto jeřábu v Maďarsku, bylo nutno vyřešit přepravu tohoto kolosu. Jako reálná varianta pro přepravu většiny dílů (výložníky a závaží) se ukázala železnice. Pro firmu APB to znamenalo úplně první využití železnice. Začátkem září tak bylo v Plzni-Koterově postupně naloženo 9 vozů řady Res a 2 vozy Kbkks příhradovými konstrukcemi a segmenty zaváží. Spolu s doprovodným vozem Bc se pak celá souprava vydala na cestu v pondělí 4.9. v ranních hodinách s cílovou stanicí Felsözsolca na okraji Miškolce. Souprava byla zařazena do běžných nákladních vlaků.

Pokud vše dobře dopadne, bude po skončení akce v Maďarsku železnice využita i při opačné přepravě.

Pro jednotlivé příhradové segmenty bylo nutné využít vozy Res sk. 11 bez RIV, u kterých je možná přeprava se sklopenými bočnicemi. 

zveřejneno: Lukáš Soukup, 7. 9. 2006

Na letišti začala demolice dráhy za 88 milionů korun

Žatec - Tento týden začala na bývalém žateckém letišti demolice vzletové a přistávací dráhy. Odstranění posledního většího objektu vyjde na 88 milionů korun. Dráha by z areálu měla zmizet během dvou měsíců. Ústecký kraj, vlastník 360 hektarového areálu, na místě letiště buduje s finanční podporou státu průmyslovou zónu Triangle.
" S odstraněním dráhy jsme čekali dva roky, jestli nepřijde investor, který by ji potřeboval. Nyní jsme se rozhodli, že ji odstraníme," řekl Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje. Demolice provede firma Petr Březina APB PLzeň. Dráha díky svému kanalizačnímu systému v minulých měsících pomohla při čistění odtěžené zeminy. Na ploše dva a půl kilometru dlouhé a 80 metrů široké bylo uloženo a vyčištěno 200 tisíc tun zeminy, což představovalo vrstvu 60 centimetrů vysokou. Využití dráhy pro sanační práce je zlevnilo podle odborníků zhruba o sto milionů korun, protože se ropnými látkami znečištěná zemina nemusela k čištění nikam převážet.
" Kdybychom nemohli využít dráhy, kontaminovaná půda by se vozila nákladními auty na speciální skládku do Ústí nad Labem. Práce by to zdražilo na 150 až 200 milionů korun,"
sdělil Tomáš Havlík z firmy Dekonta, která dekontaminaci na letišti provádí. Tato fáze sanačních prací skončila v červenci, ale intenzivní práce na dekontaminaci areálu budou trvat až do roku 2008, postsanační sledování až do roku 2013.
pk )
[V L T A V A + P N P R E S S + L A B E]
zveřejneno: Denik Lučan, 17. 9. 2004

Test 7 statečných 2002

  • Mercedes-Benz Actros 4143 8x6
  • MAN F2000 FE 460A 8x6
  • Renault Kerax 420.40 8x4
  • Scania R124CB 8x4
  • V roce 1997 vznikla myšlenka uspořádat porovnávací test sedmi vozidel sedmi evropských výrobců užitkových automobilů. Jeho pořadateli se stali výrobce nástaveb firma KOV Velim, bratislavská redakce časopisu Trucker, redakce časopisu Autoexpert a BVV Brno. Pro začátek navrhli porovnávat rozvážkové automobily do 7,5 tuny celkové hmotnosti. Z pozvaných značek se testu nezúčastnilo jen Iveco. Test vyvolal mimořádnou pozornost médií také i proto, že se ho zúčastnilo i vozidlo Avia. Pro pátý ročník pořadatelé zvolili těžkotonážní vozy s mnoha nápravami -- sklápěče. V ČR se výrazně rozběhla výstavba silnic a v Kolíně se začalo s výstavbou obrovského projektu - automobilky Toyota s výrobní kapacitou 300 tisíc vozů za rok. To byl vlastně popud k uspořádání porovnávacího testu těžkých sklápěčů. Výzvu přijalo všech sedm importérů. V závěru příprav ohlásily neúčast značky DAF, Iveco a Volvo. Zůstaly MAN, Mercedes-Benz a Scania, nejstatečnější ze statečných. Několik dní před startem přišla zpráva, že Renault se oficiálně testu nezúčastní, ale značka přece nechyběla. Dva trucky Kerax poskytl dealer Renault firma Galimpex. Typy 6x4 a 8x4. Test s tak malým počtem vozidel by nebyl zajímavý. Proto firma APB Plzeň poskytla na testovací jízdy Actros 420 8x8 a do teamu Scania přišlo vozidlo s pohonem 8x6 z firmy TEDA a ke značce MAN vůz 8x8 firmy Švestka. Začalo se tak klání čtyř značek, do kterého každá z nich vyslala dva vozy.
    Průběh testu
    Sklápěče i nejtěžších kalibrů jsou vozidla, která musí být homologována i pro jízdu na veřejných komunikacích. Proto bylo zajímavé prověřit jízdní vlastnosti každého trucku a zjistit spotřebu paliva. Všechny přejely přes kalibrovanou tenzometrickou váhu, na které se zjišťovala jejich pohotovostní hmotnost. V pondělí 20. května korby vozů MAN 460 8x6, Mercedes Actros 8x6, Renault Kerax 8x4, Scania 8x6 a Scania 8x4 byly naplněny pískem na celkovou hmotnost 32 tun, nádrže doplněny až po plnící hrdlo a zapečetěny.
    V úterý ráno 21. května vyrazily, s profesionálními řidiči za volantem, na cestovní okruh délky 32,7 km, který s komisaři na sedadle spolujezdce absolvovaly pětkrát. Byla sledována průměrná rychlost, která se měla blížit běžnému režimu jízdy. To znamená s běžným řazením převodových stupňů, bržděním a zastavováním v provozu. Pro zajímavost byla na rozjezdové letištní dráze měřena akcelerace vozidel na vzdálenost 200 metrů s pevným startem a vnitřní hlučnost.
    Po vyprázdnění absolvovala všechna vozidla pět stejných okruhů s měřením spotřeby, a tím byla získána základní představa o jejich hospodárnosti.
    Silniční zkouškou byla ukončena první část testu, po které následovaly zkoušky v reálném provozu -s odvozem zeminy na skládku vzdálenou 4,3 km a návratem v délce 5,7 km s prázdnou korbou zpět k místu nakládky. Jedním ze sledovaných veličin byla opět průměrná rychlost jízdy, spotřeba pohonných hmot a také i hmotnost převážené zeminy. Hmotnost nákladu byla při každé jízdě jiná, a proto bylo prováděno přesné vážení na digitální průjezdné váze s počítačovým záznamem naměřených hodnot. Tato část testu měla charakter non stop jízdy po dobu 24 hodin a byla odstartovaná ve středu 22. května 2002 o 11,00 hod. Místem konání této části testu bylo impozantní staveniště nové automobilky Toyota PSA v Ovčárech u Kolína. Pořadatelé tuto testovací jízdu připravili jako pokus o zápis do Guinessovy knihy rekordů. Pořadatelé si vytkli za nesnadný cíl vytvořit hodnotný základní rekord v přepravě sypkého nákladu na určitou vzdálenost. Na dodržování pravidel a regulérnost pokusu dohlížel oficiální komisař z agentury "Dobrý den!", která pro tyto případy vydavatelství Guiness v České republice zastupuje.
    Smělým úkolem bylo dopravit na místo vykládky 10 000 tun zeminy v průběhu 24 hodin. Řidiči, převážně profesionálové, se střídali za volantem po dvou nebo třech hodinách a drama se začalo odvíjet okolo třetí hodiny nad ránem 23. května. Řidiči mírně zvolnili tempo jízdy a už se zdálo, že se cíl 10 000 tun nezadržitelně vzdaluje. Po páté ráno se však všechno dostalo opět do tempa a již v devět hodin, dvě hodiny před vypršením "čtyřiadvacetihodinovky" bylo dosaženo kýženého výsledku. Řidiči překročili celkovou hmotnost přepravené zeminy 10 000 tun. V průběhu jízd se nestalo nic závažného. Nikdo nehavaroval a ani nedošlo k žádnému poškození vozidel. U dvou posádek došlo v náročném terénu dvakrát k defektu pneumatiky, které znamenalo jistou časovou ztrátu, ale díky pohotové pomoci servisních techniků Barum-Continental k ohrožení výsledků pokusu nedošlo. Test skončil úderem jedenácté hodiny, kdy přes váhy přejížděl poslední plně naložený vůz. Osm sklápěčů v průběhu 24 hodin převezlo úctyhodných 11 197 tun a 750 kg zeminy. Všechny vozy ujely celkem 4324 kilometrů a spotřebovaly celkem 3046,4 litru motorové nafty. To znamená průměrnou spotřebu 70,44 litru na sto kilometrů. Dosažený, jistě obdivuhodný výsledek, je uznán jako oficiální český rekord a má velkou šanci být zapsán i do Guinessovy knihy rekordů. Těžká zkouška všech zúčastněných vozů ukázala jejich technickou zdatnost a dostačující hospodárnost provozu i v náročných podmínkách. Pořadatelé "Testu 7 statečných" záměrně nevytvářejí a ani nevyhlašují jakékoliv pořadí. Hodnotí a porovnávají vozy z pohledu uživatele a ověřují údaje o voze uváděné jeho výrobcem. Proto také nikdy v "Testu 7 statečných" není vítězů ani poražených. Všem zúčastněným pak je odměnou zvýšená pozornost odborného tisku i dalších médií.
    zveřejneno: 11. 3. 2004